neděle 13. listopadu 2016

Jsi v pořádku tak, jak jsi.

Poslední dny jsem o sobě dost pochybovala. Jsem dobrá máma? Jdu naší holčičce dobrým příkladem? Chovám se ke všem slušně? Chovám se slušně sama k sobě?
V obrovské spoustě věcí pociťuji svoje nedostatky, někdy až slabiny. Každé malé škobrtnutí mě rozhodí. Téměř každá lumpárna mě nazlobí. A je to jedno velké kolečko.
Čím to je? Proč se mi to děje?

Pár dní zpět mě sžíraly podobné myšlenky a pocity. Jako bych se měla zas po delší době zastavit a rozhlédnout se.
Protože sleduji pár motivačních stránek, nadchl mě tento náhodný citát:

"Jsi v pořádku tak, jak jsi."

Ani nevím, kde na mě vykoukl, ale dodal mi zas odvahu se v tom mateřském kolotoči uvolnit. Trochu ho přibrzdit a podívat se, co je kolem. Jsem v pořádku tak, jak jsem - se svými starostmi a bolístkami, pochybami a dramaty. Ať už stojím pevně nebo padám, je to v pořádku. To, že v některým směrech nevím, kudy dál, je v pořádku. To, že mám touho být sama se sebou, je v pořádku. 

Děkuji za tu jednu jednoduchou větu. Dopřála jsem si po ní to, co si moje dušička žádala - víc času pro sebe a zas se mohu lépe nadechnout.
Jsem v pořádku tak, jak právě jsme.



Hezké zachumlané dny všem.
Lucka

Žádné komentáře:

Okomentovat